Z pouti (4/x)

.. a Madrid

15.8.2011

Tak, už opět za půlkou noci Ti, Pane Ježíši, spisuju, co jsem prožila. :-) Bolí mě nohy, FAKT už bych potřebovala spát, ale jinak je mi fáájně. :-) Už jsme v Madridu a teď sedím na chodbě, protože ve třídě už ostatní holky spí (je nás asi 11 nebo 12 - od nás z autobusu 03). Moc Ti děkuji za šťastnou a pohodovou cestu, protože 01 a 04 měly nějaké problémy - 4 se přehříval motor, tak jeli pomalu a často zastavovali a bylo jim strašné vedro... :-( Cestou ve vnitrozemí bylo strašně sucho, fakt ale strašné, bylo vyprahlo a rostly tam takové ty tvrdé keříky a stromy, o kt. jsme se učili v zemáku... Měli jsme 1 zastávku, zrovna v téhle oblasti, a upe nás omráčilo to vedro - Tarragona byla oproti tomu luxusní. Prodávali tam krásné broskve, ale za 8€ kilo, 1 byla za 50 centů. Vašek Stoklasa říkal, že je to pouštní přirážka! :-D Tež jsem si 1 koupila. Zavolala jsem taky domů - mluvila jsem s mamkou a Vašíkem (nejmladší bráška, 12 roků - pozn.) - jsou všichni ok, díky. :-) Bydlíme na Colegio Sagrada Familia ("škola Svaté rodiny" - pozn.), ve tříde máme místa dost (jiní ale prý moc ne) a vypadá to přijatelně. :-) Na večeři jsme byli v Telepizze, z 5 poutnických menu jsem si vybrala pizzu se sýrem, coca-colu, sýrové prsty (2 - tapas*) a čokoládovou zmrzlinu a ještě teď jsem nasycená. Je to příjemná změna po ne úplně nejlepší tarragonské stravě. :-) Měli jsme ale štěstí, bo jsme přišli první, příště už asi budou fronty. Pane Ježíši, děkuji Ti za všechna setkání... s Aničkou, Petrou..... a za zajímavé povídání s Martinou z busu a pak ještě za hezké povídání s Bláňou, je fakt fajná.

Při mši svaté ráno v Tarragoně jsem si uvědomila, jak bych byla šťastná a jak by mi v různých životních situacích a slepých uličkách pomohlo, kdybych si plně uvědomila a celým svým srdcem vyznávala naši víru a její pravdy a podstatu: to, že se nám každý den v chlebě dáváš Ty sám... Je tady fakt krásná atmosféra, cítím, že jsi se mnou! Nejvíc asi při mších svatých a při zpívání a krásném hraní všech těch fajných písniček...

Teď jsem si ještě povídala s Liduškou Kučerovou, zítra se bude vstávat brutálně... :-D Co se mi ještě líbilo: když jsem se šla s Havířovem projít na jejich večeři, na zastávce busu ukazovalo: +31°C, 23:18!!! Drsné...

Moc Ti děkuji, Pane Ježíši, za všecko a moc prosím, přijď do všeho toho krásného, co prožívám, i do všech rozhovorů a setkání. DĚKUJU! ;-] (+ kytička)

PS: Nějak ale nechápu, že jsem začala smrkat v takem vedru... :-D

* tapas jsou malé porce jídla - třeba na přikusování k pití, nebo jenom tak na chuť, ve Španělsku je to typické - pozn.

16.8.2011

Jéj... :-) Čím začít... hrozně se těším na spánek!!! Ráno jsme dostali baťoh poutníka, tričko mám sice velké, ale je moc pěkné, zítra si ho beru na sebe. :-) Dopoledne jsme byli v klimatizované hale s ostatními Čechy. Chyba byla v tom, že jsme moc nerozuměli - špatné ozvučení a seděli jsme vzadu. Bylo to pouštěné + mluvené svědectví, pak jsme to ještě rozebrali ve skupinkách (překvapivě ta skupinka byla fakt dobrá!). Tohle jsem si odnesla:

- "Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé." 1 Kor 9,22

- být Ježíšem fascinován (téma katecheze bylo "Ježíš Kristus" - pozn.)

To je asi to nejdůležitější. Pak jsem potkala skauty a zbytek dne strávila s nimi. Na obědě jsme byli v Burger Kingu; dostali jsme se (měli jsme štěstí v tlačenici na lístky) na muzikál Wojtyla - byl dobrý, hodně dobrý, ale kvůli únavě jsem si ho neužila na 100%. Pak jsme šli na večeři (těstoviny + sendviče, ty ještě furt mám v baťohu :-D )a pak večer na koncert nějaké komunity. Nebylo to úplně to, co jsem čekala (co se týče stylu), ale nebylo to špatné, už se mi ale chtělo dost spát...

Byla jsem trochu smutná po povídání s Maruškou o vztazích v naší rodině... (tuhle pasáž jsem chtěla vynechat, ale nakonec to napíšu - může to pomoct někomu, kdo řeší něco podobného.. Nemáme úplně nejvýstavnější vztahy v rodině. Já konkrétně si s rodiči rozumím, ale s některými sourozenci to neumím - mám 4 mladší, jsme po sobě co 2 roky) ...ale dobře mi poradila. Hlavní věci:

- nechovat se k sourozencům jako rodič a nedělat věci na sílu (přehnaně) - třeba když se snažíš stůj co stůj navázat rozhovor, který je pak takový nepřirozený, je to spíš horší - pozn.

- spolupracovat např. s rodiči a chovat se tak, jak bych chtěla, abychom se k sobě chovali všichni - zavést takový "ideál" a když to ostatní uvidí, časem se k tomu způsobu chování přidají - pozn.

- "být hluchá" k hádkám a urážkám - prostě kliďas - Maruška říkala, že jsou dva druhy ticha: jedno je horší, než kdybys mluvil: někdo tě urazí, ty nahodíš nakvašený ksicht, který řekne víc, než kdybys cokoliv řekl, ale to druhé ticho je jakobys' vůbec neslyšel, co se kolem tebe mluví a děje. Prudiče to prý strašně štve. - pozn.

- (tyhle následující dva body jsem si nenapsala, bo si je pamatuju:) nenechat na sobě štípat dřevo - být si vědom vlastní hodnoty navzdory názorům ostatních

- přijmout to, že jsme prostě jiní, tak si nebudem vždycky 100% rozumět

...Moc prosím za tu našu rodinu...

Ale "rozveselila" mě jedna příhoda, kt. jsi mě upe zachránil: šla jsem od metra na opačnou stranu (skauti bydleli jinde, tak jsem šla už sama - pozn.) a ztratila se, ještě se Slovenkou Zuzkou. Došli jsme s Brazilci na jejich školu a zeptali se volontérů na cestu - prý je to na druhé straně čtvrti a do půlnoci (kdy se zavíraly školy - pozn.) bysme to nestihly. Tak nás 1 z nich odvezla autem! Super, fakt díky!!! Tak se o mě staráš... Děkuji Ti i za to méně pěkné. (Prosby.........) A dneska taky za X. Děkuju moc............. <3 jak jsem oproti Tobě malinká a slabá...

"If we are what we should be, we will set the whole world on fire!"

(Kdybychom byli tím, čím bychom měli být, zapálili bychom celý svět ohněm!) - bl. Matka Tereza z Kalkaty (myšlenka z muzikálu Wojtyla - pozn.)

5 min later: Jo, a viděla jsem už La catedral de Almudena (fakt je to několik stylů dohr., ale je hezká) a Palacio Real (Královský palác - pozn.)!!

And that's all for today! :-)