"Učiň s námi veliké věci, Hospodine, neboť jsi mocný a tvé jméno je svaté!" podle Lk 1, 49

My English Holidays (2)

16. 7. 2013 19:04
Rubrika: England 2013

First Days

Ty jo, říkala jsem si, jestli to vůbec bude někdo číst, ale dobré skóré! :D Moc vám díky za podporu and I'll keep writing. :) 

Mají tady dost dobrý systém rozlišování baráčků a je to taky dobré pro orientaci: každý dům se nějak jmenuje. Já bydlím v Rock House a je fakt moc pěkný (jako všechny baráčky tady). Mám úplně úžasný pokojíček: je tu hodně dřeva a je celkově moc útulný. A takové houpací křeslo si jednou koupím domů! :) Výhled mám sice na stromy a ne na protější stranu údolí jako Vojta, který bydlí v jiném "house", ale to zas tak nevadí. Můj "Houseparent" (človíček za dům nejvíc zodpovědný) je Naomi - moc  hodná Japonka, pak je tu ještě jedna Japonka - Susan, Matthias z Německa - ten může být o něco málo starší než já, a 4 villageři: 2 už docela staré paní a 2 mladí muži (původně jsem napsala kluci, ale vzhled je někdy u villagerů zavádějící - jednomu z nich je 32). Naomi mi o nich řekla, jací jsou a na co si mám dát pozor, abych se zbytečně nedostala do konfliktní situace. Většinou jsou v pohodě, ale za těch pár dní už jsem zjistila, co třeba radši nedělat.  

Normální dny tu probíhají tak, že je společná snídaně, pak se jde na dopolední práci (pracovat anebo něco dělat v nějakém workshopu), pak je společný oběd, odpolední práce, společná večeře a večery jsou pak volné. Často tu bývají nějaké akce, třeba děti z místní školy hrály Sen noci svatojánské, pak bývají grilovačky a nedávno bylo "Bam Dance", což byl večer, kdy se tančily country tance a různé taneční hry. To bylo fajn, bo jsme si taky trochu zablbli s  Kajkou a Šímou - dětmi české rodiny, u které bydlí Vojta. 

Je to tady moc krásné, ale i přesto mi bylo v prvních dnech trochu smutno. Hned 1. večer jsem si otevřela obálku, co mi dala Terka, ať si ji někdy v Anglii otevřu. I Lidy mi dala něco s sebou pro radost... V Česku jsem si říkala, že to je moc pěkné, ale že to snad ani nebude potřeba, bo mi tam přece bude dobře... Každý si asi musí aspoň trochu prožít culture shock. Je to poprvé, co jsem někde vyjela, abych "my skills" uvedla z teorie do praxe. No, není to sranda - praxe je fakt jiná než teorie a byla jsem trochu zklamaná, že mi to nejde tak dobře, jak jsem myslela. Ale je to už lepší! :)

Přijela jsem ve středu a když jsem pak v sobotu jela s tou českou rodinou z katolické mše (o náboženství se více zmíním později), která byla v moc pěkném novém kostelíku, zeptala se mě Klára (maminka): "Tak co, cítíš se už teď víc doma?" – "Jo." – "Vždycky, když já jsem někde byla, tak když jsem šla na mši, cítila už jsem se pak doma - uvědomila jsem si, že Pán je fakt všude. :)"

***

Příště napíšu víc o mé práci  a celkově tak nějak víc o tom, co se tu děje.

Zobrazeno 1723×

Komentáře

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio