My English Holidays (4)

Don't Wish for a Better Day

Tak už jsem v Anglii víc než měsíc a můj pobyt se přehoupl do druhé půlky. Byl docela jasně rozdělený: v červenci tu se mnou bude i Vojta (který dřív přijel a dřív i odjel) a v srpnu tu budu sama - víc vstřebám angličtinu, bo budu mluvit míň česky, a taky budu vstřebávat španělskou gramatiku a nějaké to léxico na důležitou zkoušku, kterou v září opakuju.

Tím, že jsem v úplně jiném prostředí, než normálně bývám, se mi v hlavě vynořují zajímavé otázky a podněty k přemýšlení. Taky jsem se naučila nové věci, navštívila zajímavá místa a poznala něco z anglického způsobu života. O tom všem bych taky ráda jednou napsala, ale dneska vám povím něco jiného. Něco moc důležitého, na co jsem přišla... 

***

Těšila jsem se, že někam vyjedu, protože ráda cestuju a poznávám jiné kraje. Taky jsem se těšila, že se konečně pořádně rozmluvím... Teď kolikrát přemýšlím o tom, co bych dělala, kdybych měla obyčejné české prázdniny - zasním se, když si představím pielgrzymku, výlety, zavařování okurek (i když vždycky mamrám, když je ve vaně čistíme kartáčem :D)... ale přitom vím, že kdybych v Česku zůstala, dál sním o dalekých zemích a plynulé angličtině. A taky vím, že až se vrátím, budu si říkat, jak bylo v té Anglii krásně.

...takhle by to ale nešlo. Je třeba žít a ne snít! Když mi zase jednou bylo trochu smutno, vynořily se mi v hlavě slova jedné dost staré písničky od Rebeccy St. James:

Don't wish for a better day
Be glad and use the one you're in
Fear God and do exactly what He says
That's what matters, all else fades like the flowers

(Nepřej si lepší den, měj radost a využij ten, co je teď. Měj bázeň před Bohem a dělej přesně to, co říká - to je to, na čem záleží, všechno ostatní vadne jako květiny.)

...takže na tom záleží: žít přítomný okamžik tam, kde právě jsi. Nežít minulost ani budoucnost, ale snažit se dobře prožít právě to, co se děje teď a právě tam, kde zrovna jsi. Není to vůbec lehké a poslední dobou si to musím připomínat každý den několikrát. :D Ale taky můžeme vždycky začít znovu!

*** 

Nechci tím ale říct, že bych se měla špatně! Nedávno jsem četla pár dobrých článků tady na signálech a tyto dvě věci mě dobře nakoply:

-  Mary psala, že my se díváme očima, maximálně někdo přes brýle, kdežto Pán používá dalekohled a tím pádem ví mnohem líp, proč se věci dějí právě takto, a jaký užitek bude mít v budoucnu to, co právě prožíváme.  

- ToB napsal článek Kde je táta, tam to zavání dobrodružstvím. A i když nám t/Taťka občas připraví něco nečekaného, nenechá nás v tom samotné. Vyhazuje nás do vzduchu, ale vždycky nás zase chytí - nenechá nás spadnout na zem. ...tak já jsem teď asi zrovna v tom vzduchu. :D 

PS: Znovu vás zdravím a děkuju vám za podporu! Nevím, kdy se mi povede napsat něco dalšího, bo jednak je lepší něco zažít, než o zážitcích psát, a navíc... i když je psaní pro vás fajn, vy za mě zkoušku neuděláte.. ;D